J.A.R. - 21.3.2007

5. května 2007 v 3:06 |  Koncerty
Spolu s prvním J.A.R.ním dnem, jsem se rozhodl navštívit Lucerna music bar a již poněkolikáté zřít nejlepší českou kapelu J.A.R. V LMB si pořídili na podzim novou aparaturu, která by měla být jedna z nejlepších v Evropě a musím uznat, že nekecali. Zpěvákům bylo rozumět krásně každé slovo, což je na poměry prostor Luceren nebývalý úspěch. Na to, že byla středa, tak byl prostor music baru slušně zaplněn, skupina s příchodem jara uspořádala dva koncerty ve dvou dnech a ten druhý jsem si nemohl nechat ujít. Na muzikantech nebyla vůbec znát nějaká únava a že to jsou pánové v letech o tom žádná. Nejmilejším překvapením večera bylo, že nejlepší bubeník v Čechách Bady Zbořil, přišel na pódium již dvacet minut před oficiálním začátkem koncertu a začal rukama na bubny bouchat intro k první písni. Během chvilky se na jeviště vysypali všichni ostatní a nejlepší koncertní skupina světa z let 1997 (to začali koncertovat) - 2007 mohla začít. Jak nám je se hned v úvodu zeptal nejplešatější básník v širém českém kraji Ota Klempíř. Muzikanti dokázali po krátkém najazzlém jogurtíku ze sebe vytlačit pravou jarní show. U někoho v sále možná ošálili i játra, plamenomety však šlehaly do všech rohů. Nejvtipnější deejay a recitátor oplzlých vtipů Michael V. opět nezklamal a diváky pozdravil v obleku ala utopil jsem doktora Mráčka. Show měla velký spád muzika v rytmu pap se ubírala směrem od funku k rocku v dálce jsem cítil steaky, nicméně skupina se rozhodla, že do toho bude mydlit-to jako za mlada. Na basu udával libozvučné tóny nejlepší a nejzručnější baskytarista v českých luhách a hájích Robert Balzar, který hraje mimo jiné v jedné ze dvou nejprogresivnějších a nejskvělejších jazzových kapel v Evropě (Robert Balzar trio). Tou druhou kapelou je kvartet českého nejlepšího tenor saxofonisty Františka Kopa, který v kapele také hraje. O tom, kdo je superhero nedal nikomu zapochybovat nejlepší a nejoceňovanější zpěvák u nás Dan Bárta, jehož talent, pěvecké ale i taneční umění skupinu zkrášluje a dává jí obrovský náboj. Co na tom, že zpívá také ve skvělé skupině Illustratosphera, kde působí nejlepší aranžér dechů v Evropě Filip Jelínek. Dechové pasáže v jednotlivých písničkách patří ke zlatým klenotům české splash hornistiky. Zábava ubíhala v ukrutném tempu, písničky z nového alba zněly na této kvalitní aparatuře úžasně, nejlepší kytarista Mirek Chyška prokládal písně krásnými vychytávkami, on totiž v zlaté struny zahrát zná. Za tmy začala další pecka, kde Bady bořil všechny mýty o okleštěnosti funky beatů, sekané dechy byly nakládané v Holého klávesové omáčce, která chutnala jako ten nejlepší koktejl umíchaný z prvotřídních ingrediencí. Poté co nás kapela varovala ale málo, zvolal Ota fuck off Praha a všichni nepražáci plesali nad tím, že nejsou matčini potomci. Poté co pánové potěšili Brňáky, začali těšit všechny krásné ženy svými superúdy a to ani nemuseli sundavat svršky. J.A.R. drží tradici a minimálně jednu píseň na albu vždy zaslouženě věnují pánskému přirození. Zničehonic sál zhasnul a Michael V. oznámil všem ženám, že mohou rozvlnit své boky a potěšit všechny muže. Toho času sabotáž nenechala mýlit a krásná světýlka v LMB orámovala krásnou atmosféru dvou volnější písní, při nichž Dan exceloval. Že nebudu lhát nemůžu slíbit, nicméně viděl-li jsem ten večer Bohdanku nevím. Funku jsem ale zahlédl. Po dalším pivku jsem pomalu začal zjišťovat, že si zase ráno začnu malovat v úsečkách. Protože bylo nutno uspokojit též říznější nátury, splash horns si šli orazit a zpěváci s rapery začali skuhrat na svůj špinavej džob až mi přišlo, že nechtějí svou muzikou zničit jen mě ale i moji milou. Koncert se pomalu blížil ke konci a hymna One nation one ride one funk prosvištěla vzduchem nadzvukovou rychlostí, jakou může vyvinout jen ten nejkvalitnější mercedes benz. Hned jak začala znít dechová pasáž nejlepší koncertní písničky kterou znám, Holého Band rozjel neuvěřitelnou jízdu, kterou jsem stačil stěží registrovat. Skvělý altsaxofonista Radek Kašpar, spolu s Filipem člen nejlepšího jazzového bigbandu NOD začal veslovat jako o život a Roman Holý svá klávesová patýrka obsluhoval s neuvěřitelnou bravurou. Po zaslouženém vytleskání a Viktoříkově oblíbené hlášce "tomu říkáte aplaus?" kapela předvedla ve výtečné formě tři přídavky, aby mohla nasytit všechny hladové posluchače. O tom, že Hnědojed je v USA víme zhruba už deset let, pakliže ale byla v sále i nějaká mizející Hanka, o tom jsem si již tak jistý nebyl. Nejlepší funková koncertní skupina v současnosti na světě s pokorou sobě vlastní si naštěstí stále uvědomuje že nulama už zůstanou a tak se už teď těším na příští zážitek s nejkvalitnějším seskupením nejlepších lidí s nejlepším hudebním skladatelem u nás v současnosti, který mě uvede do blyštivé funky náladičky...Děkuji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama