Jarek Nohavica 20.8.2006

5. května 2007 v 3:21 |  Koncerty
Pro většinu lidí, kteří se kdy chtěli dostat na koncert Jarka Nohavici, znamená dostat lístek na jeho vystoupení mít hodně štěstí. Naštěstí tenhle rok Jarek pojal vůči fanouškům velice vstřícně. Hned v lednu a únoru projel jedenáct pražských scén, načež vydal album svých nikdy nevydaných písní "Pražská pálená" po němž jeho fanoušci tak dlouho volali. Během této doby sehnal výborného webmastera, který mu vytvořil skvělé internetové stránky, kde ukládal audio i video ukázky ze svých koncertů. Co se týče komunikace s fanoušky tenhle rok zvládá zatím Jarek na jedničku. Během jara začal objíždět všechny kouty naší republiky tak aby uspokojil především ty, kteří se za ta léta neměli šanci na jeho koncert dostat. To nemluvím o tom, že v září má vyjít DVD/CD z jeho koncertu v Ostravě.
I mně se poštěstilo a díky kamarádům, kteří mi vystáli frontu na lístek jsem se mohl podívat na jeden jeho koncert v rámci osmi akcí šňůry "On the road", kde navštíví během 14 dní osm historických měst (hradů) a z každého koncertu vybere jednu píseň o historii a tu uloží na internet (na Okoři to byla "Svatá Dorota"). Druhou zastávkou byla Okoř, zřícenina hradu kousek od Kladna. Do prostoru vedle hradeb se nakonec vešlo šest tisíc lidí, takže bylo vyprodáno. V devět hodin večer přišel jarek na podium a zahájil představení písní "Kometa". Následoval "Babylon", zvuk byl krásně čistý, Jarkův hlas i kytara byly krásně slyšet, zvukařům nešlo nic vytknout. V prvním bloku písní jsme slyšeli klasické písničky jako "Muzeum" nebo "Stanice Jiřího z Poděbrad". Skvělá byla především písnička, kterou jsem neznal "Plebs blues" a na Jarkovy patálie s STB jsem si vzpomněl, když zahrál "To nechte být". To už se ale všichni těšili až Jarek vezme do ruky heligonku a začne na ní hrát. Po písničce "Ostravo" výborně si uvedl písničku "Milionář", kterou zahrál v jiné verzi než je na desce s tím, že text odvyprávěl dvakrát rychleji až bylo s podivem, že zapomněl jen jeden verš na konci. Ačkoli tuto písničku jsem slyšel z desky několikrát musel jsem se smát na plné kolo. Všechny diváky si nakonec získal sestavou lidovek, které ani nevím jestli si vymyslel a i když se všem omluvil, že úroveň jeho koncertu takhle klesla, byly to právě tyhle písně jimiž si publikum získal na své stranu. Skvěle zahrál "Hlídače krav" a publikum tak donutil ke zpěvu a všechny rozesmál svou slezskou verzí vtipné písně "Meine Family" kde zpíval mama, tata, baba a v tu chvíli se každý přidal. Ve druhém bloku kytarových písní Jarek sáhl po svých největších klasikách. Nádherně čistě a s citem zahrál písničky "Sarajevo" nebo "Možná že se mýlím" a hned na to si dovolil dokonce střihnout píseň, kterou dokončil právě minulý den a myslím, že až vydá další desku, máme se na co těšit. V tu chvíli, uprostřed koncertu, bylo krásně slyšet jak si celá pláň před podiem s Jarkem jeho písničky zpívá. Uprostřed koncertu došlo na skvělou soutěž, kdy Jarek na internetu vyhlásil soutěž o čtyřverší, které pak použije do své písně. Bez problémů zpaměti odrecitoval oba výherce a hned začal zhudebňovat vítěznou básničku, ke které přidal jednu svou sloku. V tu chvíli se ukázalo, že z Jarka už spadla veškerá nervozita a ukázal se z něj být skvělý showman. Přinutil všechny účinkující ke spolupráci, korigoval aplausy vzhledem k tomu, že vše bylo natáčené. V tu chvíli měl všech šest tisíc lidí na háku. Když vzal Jarek podruhé do rukou heligonku, bylo jasné že si bude chtít zazpívat spolu se všemi a tak spustil ty největší pecky jako skvěle zařvanou verzi písničky "Dokud se zpívá", "Až to se mnou sekne", "Když mě brali za vojáka" nebo "Pochod marodů". Po písničce "Fotbal" rozesmál publikum svým zhodnocením vztahu žena vs. kopaná. Aby si ale něžnější část publika neznepřátelil střihnul hned vzápětí krásnou milostnou "Zatímco se koupeš" a v tu chvíli nemohlo být před Okoří rozhádaného páru...Pomalu se přehoupla jedenáctá hodina a Jarek zahrál na kytaru krásně písničku "Darmoděj" nebo svou zpověď "Mikimauze". Konec koncertu se pomalu blížil a ač jsem si to nechtěl připustit byl čas se rozloučit. Poděkoval všem divákům, bylo vidět, že zejména druhou polovinu koncertu si opravdu užíval, nechával diváky zpívat některé části písní a kochal se krásnou akustikou Okařského podhradí. Bylo to také vidět na tom jak poslední sloky některých svých písní zpíval o oktávu výš, že má hlas jako zvon, o tom žádná.
Poté co poděkoval divákům, chodil po podiu a vychutnával si aplaus. Poté zazpíval bez kytary píseň "Anděl strážný" a odešel za plentu. Nemohlo trvat dlouho a publikum si ho vyžádalo zpět a spustil "Ukolébavku", u níž všechny akordy zvládnul na jedničku, i když tvrdil, že píseň již dlouho nehrál. Po jakékoli jiné písni si myslím, že publikum by vytleskalo Jarka zpět, ale po téhle písni už prostě nešlo jinak než...dobrou noc a spát...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama