Jasná Páka/Hudba Praha 3.5.2007

5. května 2007 v 2:33 |  Koncerty
Třetího májového dne jsem zavítal do Lucerna music baru, ve kterém měla vystoupit skupina Hudba Praha. V prosinci minulého roku jsem se štěstím sehnal lístek na koncert v Akropoli, ze kterého natočili dvojalbum 25 pecek, které jak jsem doufal měly tento večer také zaznít. Tak trochu jsem nevěděl, jestli tenhle večer vystoupí i Petr Váša, který plnil na výročním koncertě úlohu frontmana Jasný Páky. K mé radosti se ale vyloupnul už při druhé písničce a celý večer předváděl výbornou show. Na koncert jsem se opravdu těšil a nenechal jsem nic náhodě a tentokrát jsem si počkal hned v druhé řadě, abych to měl z první ruky. Music bar se postupně solidně zaplnil, ale ne zas tak, že bych se nemohl hýbat do rytmu, což bylo velice příjemné. V půl desáté se kapela vyhrabala ze zákulisí a koncert mohl začít.

Hned na začátek skupina vytasila svojí pecku "Ještě dnes" a ve zběsilém tempu nakopla celý sál, který se postupem doby z pobrukování jednotlivých písní stal tančícím kotlem. To že pánové a dámy mají za sebou už úspěšně zvládnutých 25 let existence nemělo vůbec vliv na rychlost a razanci bigbítového rychlíku, který Jasná Páka/Hudba Praha rozjela. Petr Váša v písničkách, které zpíval, předváděl neuvěřitelnou explozi energie, pravidelně vyrážel před odposlechy a jeho kontakt s publikem byl senzační. Tenhle fyzický básník s hlasem jako zvon předváděl takové kreace s vlasy a celým tělem, že jsem se musel smát, nikoho druhého s takovou visáží na rockovém poli neznám a v řízném bigbítovém rytmu se jeho kreace krásně vyjímaly. Lidi si se skupinou zazpívali šlágry, které byly v osmdesátých letech mekkou undergroundu. Hity jako "Vize", "Holka Tonka", "Cizej chlap" nebo "Badys" neztratily nic ze své výbušnosti. V první polovině koncertu pak přišla slavnostní chvíle, ve které skupina pokřtila své live cd - "25 pecek" a zároveň všem zúčastněným předvedla na velkém plátně za nimi premiéru svého videoklipu k písničce "Ráno" vytvořeného ze sestříhaných záběrů z koncertu v Akropoli. Aby toho nebylo málo "Ráno" si pak skupina švihla ještě jednou hned po promítání a musím říci, že už se těším až se mi bude tohle live cd točit v mém discmanu. Hutný rockový zvuk tří kytar zdobila sóla kytaristů bratří Zatloukalových, autor většiny muziky a textů Michal Ambrož si vždy zápálil v klidu v rohu u bubeníka jointa, to když Petr Váša vyváděl za mikrofonem. K mému potěšení zazněly i největší pecky z polistopadového období, "Máma Táta", "Malström" nebo "Jen mě nech" jsou hity jako blázen. Během koncertu si stejně jako minulý rok několikrát vzpomněli na svého bývalého basáka Ivana Wünsche, který už není mezi námi a věnovali mu píseň "Realita", kterou sám složil. Skupině skvěle fungovala komunikace s publikem, nešlo si nezazpívat v peckách jako "Všechno je naopak" nebo "Záda". Oproti pětadvacetipeckového koncertu jsem neslyšel např. "Vlaky", ale muzikanti to nahradili zásobou starších pecek z období Jasný Páky, které je na koncertu docela vzácnost slyšet, i když já Hudbu Prahu zatím viděl jenom s Petrem Vášou. Nemám ale strach, že skupinu neuvidím i bez něj, určitě na ně někdy vyrazím si poslechnout i šlágry z posledních tří studiových alb. To zásadní nicméně zaznělo a jediná vada na kráse byla, že i toto představení muselo jednou skončit.

Muzikanti na sebe v zákulisí nenechali dlouho čekat a jako první přídavek střihli "Past", pak Vláďa Zatloukal s holkami zazpívali "Čau Amore" a Michal Ambrož si zařval ve svojí "Marihuaně". Jakej nářez dovedla tenhle večer skupina předvést jsem opravdu zíral, obě ženský rozdávaly úsměvy na všechny strany, Jamajka nám v jedné písni představila celou kapelu, s Petrem Vášou se popichovali, tancovali, Karel Malík svoje námořnické triko zase propotil, prostě radost pohledět. Na závěr si celá banda stoupla vedle sebe a bez nástrojů zazpívala "Sladce spi" a myslím, že lepší zakončení už koncert ani nemohl mít. Ať tak a nebo tak doufám, kdybych tuhle bandu náhodou už viděl naposled po týhle skvělý pařbě bych měl na co vzpomínat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kikuše kikuše | E-mail | Web | 5. května 2007 v 12:48 | Reagovat

bylo to nádherný... na to snad nikdy nezapomenu, hlavně teď dyš mě eště všechno bolí :D jasná páka je prostě nejlepší, člověk by tu hudbu přímo snědl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama