Jasná Páka/Hudba Praha 6.12.2006

5. května 2007 v 12:23 |  Koncerty
Další výroční koncert, který jsem se chystal navštívit bylo vystoupení skupiny Hudba Praha, která v současné době vyvíjí pouze koncertní činnost. Poslední deskou bylo v roce 1996 "Divoké srdce". Po pauze a po smrti baskytaristy Ivana Wünsche se muzikanti párkrát do roka sejdou a dík jim za to. Dvacáté páté výročí, které skupina slavila bylo oslavou vzniku skupiny Jasná Páka, kterou v osmdesátých letech potkal zákaz činnosti. Situaci v natřískané akropoli jsem krutě podcenil, když jsem spoléhal, že budou ještě lístky k dostání. Hlouček lidí čekajících před klubem byl výmluvný. Ten večer jsem měl ale štěstí jako blecha a odchytil jsem jednoho kupce a mohl jsem si tak užít jedinečný zážitek. Místo jsem zaujal, těsně za zvukařem a i když, to bylo od pódia docela daleko, viděl jsem dobře a zvuk se ke mě dostal krásně čistý. Králové českého bigbítu 90. let začali show ve velkém stylu. Výborný bubeník, který do toho uměl šlápnout s basákem udávali písničkám neuvěřitelný drive a tři kytary (dnes ve skupinách spíše zřídka viděné) se vůbec nepraly, vždy si vyhověly a jejich zvuk kupodivu nebyl zhušťený, ale hezky čistý. Hned na začátku koncertu vybalila skupina pár starších pecek od Jasné Páky a musím uznat, že v podání jak jsem je slyšel se mi velice líbily, nedá se to vůbec srovnat s nahrávkami z osmdesátých let, které se mi vždycky zdály trochu poznamenané dobou. Skvělé je, že z koncertu pořizovala záznam česká televize a navíc Michal Ambrož slíbil, že se dočkáme z vystoupení i koncertní desky a dvd. Úlohu frontmana v písničkách od Jasné Páky převzal showman a fyzický básník Petr Váša z kapely Ty Syčáci a musím uznat, že tahle role mu sedla náramně. Oproti spíše postávajícím a kouřícím muzikantům, působil jako střela a neuvěřitelné oživení, musel jsem se smát, když tak legračně pobíhal po pódiu, bouchal do lampy apod. Dával písničkám úplně jiný rozměr a jeho zpěv byl velmi dobrý, do písniček padnul, pokaždé když nebyl na jevišti, jako by tam něco chybělo. Koncert začal v již brzy ve třičtvrtě na osm a trval celé dvě hodiny. Během vystoupení došlo též na odpočítávaní 25 let, které má skupina za sebou. Nutno ale uznat, že na výkonech muzikantů to nebylo znát, to že hrají spolu dlouho a jsou sehraní se nedalo popřít. Hrály se spíše starší písničky, kapela stříhala ty největší pecky jako "Pal vocuď hajzle", "Cizej chlap", "Časy zlý" nebo "Malström". Spoustu písniček, ačkoli popisujících minulý režim neztratilo aktuálnost a stále mají co říct. Dívčí "sekce" kapely byla velikým osvěžením, holky zpívaly krásně a navíc fajnově tancovaly, komunikovaly s publikem a musím uznat, že jim to tenhle večer opravdu slušelo. Kája Malík, který v námořnickém triku hrál na svůj saxofon mimo jiné zahrál krásný part v písničce "Vlaky" a navíc se s Petrem Vášou objímali a zpívali v refrénech těch největších pecek. Jak skupina zahrála asi svůj největší hit "Máma Táta" blížil se konec koncertu, který měl neuvěřitelný odpich. Jako přídavek si Vladimír Zatloukal zazpíval "Čau Amore", v trochu unavenější verzi než na desce se španělkou, skupina vzápětí ale vytasila pecku "Marihuana", kde si mohla zazpívat i celá akropole spolu s příležitostným nekuřákem šéfem kapely Michalem Ambrožem. Skupina nenechala na sebe dlouho čekat a nechala se vytleskat i podruhé. Jako úplně poslední všichni zazpívali libovou vokální záležitost, kterou se těším až si poslechnu na desce. I když nejsem kdovíjak velký rockový fanoušek, spolu se skupinou F.R. Čecha v 70. letech považuji tohle uskupení za to nejlepší, co kdy českej bigbít nabídl a velice mě potěšilo zejména to, že i po tolika letech odehráli takhle skvělej a svěží koncert. Hudba Praha/Jasná Páka - 25 let.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama