JB's kompilace

7. května 2007 v 19:30 |  J.B.'s & Co.
J.B.'s - Funky good time Anthology (1995/2cd)
Nejlepší deskou The J.B.'s je rozhodně tato kompilace 30 pokladů, kterou se Polydor rozhodl vydat v roce 1995. Toto dvojalbum bylo jednou z mých prvních desek téhle bandy a dodnes zůstává mým nejoblíbenějším. Najdeme na něm plné dva disky neuvěřitelného funku a jazzu, které se spojují dohromady v krásně rytmickou muziku. Fred Wesley, aranžér většiny písní, který hraje prim na trombón ve většině z nich už nikdy nic lepšího nezaranžoval. Takové výkony, které Maceo Parker předvedl na svých nahrávkách s kapelou "Maceo and The Macks" už ve studiu nikdy nepředvedl. Antologie nejenom že pokrývá chronologicky hudební vývoj této kapely, ale je také přehlídkou singlů jiných kapel, kde se s jenom malými hráčskými obměnami, zato se stejným jádrem pokoušeli prorazit ti samí muzikanti, tedy J.B.'s. Většinu písniček uslyšíme na řadových albech skupiny na této kompilaci najdeme ale i ty, které na cd ještě nikdy nevyšly. Jedná se především o super funk v monstrózní "Givin' up food for funk" dále "Watermelon man" se skvělou dechovou sekcí, trhák "More peas" s rytmickou kytarou, která mi rve nohy v neuvěřitelné třnáctiminutové verzi (oproti osmi minutám na LP) s klenotem v podobě sóla Freda Thomase na basu a souhrou s Jabo Starksem na bicí a Cheesem Martinem na kytaru. Jeden z vrcholů The J.B.'s vůbec. Dech beroucí je pak kompletní "Same beat pts.1,2&3" s úryvkem z projevu M.L.Kinga a skvěle sekaným Maceovým saxem na konci. Skvělý je také již skoro P-Funkový singl "All aboard the soul funky train". Editorům se do kompilace vešly dva nejlepší kousky z Maceova alba "Us" z roku 1972 "Parrty pts.1&2" a saxofonem najazzlá "Soul power 74". Opravdovými poklady jsou pak výkony Jimmyho Nolena na kytaru v "Keep on bumpin'" nebo v "Cross the track". Myslím, že Polydor už těžko někdy vydá dvojalbum, které by toto překonalo, ale kdo ví, vždycky se mohu nechat překvapit.
Original funky divas (1998/2cd)
V roce 1998 Polydor provedl záslužný čin a vydal tuto dvojdiskovou kompilaci, která se skládá z opravdových perel. Před tím, než jsem slyšel tohle album, mtak jsem vůbec netušil, že James Brown měl tolik vedlejších aktivit a dokázal produkovat vedle toho svého tak kvalitní materiál. První disk vyplňují písničky, které složil pro své funky divy v šedesátých let a na druhý disk léta sedmdesátá. Na prvním více r&b zaměřeném disku jsou opravdovou vzácností písně od Tammy Montgomery (zejm. svižné "If you don't think"), která se později stala pěveckou partnerkou Marvina Gayeho. Dále zaujmou písně od Yvonne Fair a to především pramatička pozdějšího hitu Jamese ("I feel good") "I found you". Tři kousky od Anny King jsou jen ochutnávkou alba "Back to soul" z roku 1964, které vyšlo minulý rok v nádherné reedici. Další perlou jsou písně od Elsie Mae, ve kterých dokazuje svůj oheň v hlase. Pokud se týká skladeb od Marvy Whitney (později v reedici album "It's my thing") a Vicki Anderson (v roce 2005 vyšla bestofka "Mother popcorn anthology"), jsou zde zastoupeny všechny jejich nejlepší pecky a většina z nich zde byla poprvé vydána v jejich plných verzích. Skladby "It's my thing", "Unwind yourself" nebo "Super good", "I'm too tough" jsaou opravdovým požitkem a James a jeho J.B.'s dávají do aranží vše co mohou. na druhém disku jsou pak vzácností písničky od Kay Robinson a Shirley and Relations. Závěr vyplňují hymny od Lny Collins. Poprvé plné verze písní "Mama Feelgood" nebo "You can't love if you don't respect me" jsou pro mě jedny z nejlepších z Jakešova repertoáru. Tenhle dvojdisk by měl být samozřejmostí pro každého, kdo se chce seznámit s tou nejlepší soulovou muzikou odzpívanou těmi nejlepšími vokalistkami, které kdy s Jamesem vyrazili na tour.
JamesBrown's Funky People Vol. 3 (2000)
Gimme your hand JB (2003)
Vicki Anderson - Mother Popcorn (Anthology)
Vicki Anderson, zpěvačka James Brown revue na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, byla součástí party asi od roku 1965 a to zejména známostí s Bobby Byrdem, Brownovým objevitelem a nejbližším přítelem. Byly to ale především její obdivuhodné pěvecké kvality, které ji vynesly jako No.1 funky divu zejména z období, kdy James hrál ve skupině s bratry Collinsovými (Catfishem a Bootsym). Tato antologie se skládá z mnoha singlů, které Vicki v tomto období vydala. Na začátek je nutno říci, že deset z nich se objevilo již na kompilaci James Brown's funky divas z roku 1998, a tak převážná většina antologie nebude pro zasvěcenějšího novinkou. I těch sedm kousků, které ještě na cd nebyly nikdy zveřejněny stojí za to. První věc, které je opravdu škoda a to je ta, že autoři kompilace z ní neudělali dvojdisk, tak jako např. v případě bandy Dyke & Blazers, které vyšel skvělý výběr mapující jejich kompletní studiovou tvorbu. Album má navíc jenom šedesát minut, což je další velké mínus, na poslední stránce bookletu je navíc otištěn kompletní seznam jejích singlů, což je ještě větší škoda, když se můžu rovnou kouknout, které písně by na cd mohly být a nejsou. K samotnému obsahu této antologie, kterou vydalo Soulbrother records, nelze nic vytknout. labum otvírají dva trháky, které Vicki vydala jako Myra Barnes. "Super good" i "Message from soul sisters" jsou nášlapné miny plné kvílejících dechů, funky kytar a podotýkám s výborným zvukem, který je na celé desce. Basa je krásně slyšet, bicí jsou čisté a co se týče remasteringu nelze nahrávce nic vytknout. Následuje neméně výborné duo písní "I'm too tough for Mr. Big Stuff" a "Answer to Mother popcorn" s měnícími podklady a výbornými rytmickým sekcemi, jeden z vrcholů oldschool funku. Vicki Anderson si na paškál bere témata té doby, to znamená sociální spravedlnost, boj za rovnoprávnost ras, pohlaví apod…vše útržkovitě, heslovitě s výkřiky až zamrazí. Vicki ve své jemnější podobě je též až překvapivě skvělá. "I wan to be in a land of milk and Honey", "You send me" nebo závěrečný remake "What the world needs now is love" jsou krásně zazpívané, Vickiny vokály jsou čisté, zajímavé a obdivuhodně rozsáhlé. Myslím, že ve své době by se možná vyrovnala ženské pěvecké špičce i bez Jakešovy produkce. Ta jí dává ale o to větší grády. Spíše pro zajímavost nazpívala dvojici písní, které proslavily skupinu Rufus, a to "Once you get started" a se svým manželem "You're welcome, stop on by". Obě písně jsou sice skvěle zazpívané, podle mě ale možná až příliš kopírují originál a nesnaží se o nějaký větší přínos.
Pro toho, kdo Vicki nezná, bude tahle kompilace jednoznačným trhákem, mě určitě chybí větší stopáž a spousta opomenutých nevydaných singlů, kterých se snad jednou na cd dočkám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama