Nironic & Wich - Chronicles of nomad

5. května 2007 v 3:10 |  Recenze cd
Pod pseudonymem NI vystupoval v minulosti v Čechách emcee Nironic, který se dal dohromady s tuzemským nejtalentovanějším beatmakerem Wichem a spolu vytvořili album "Chronicles of Nomad", které se na tuzemské scéně stalo ojedinělým mezinárodním počinem. Spolupráci, kterou oba zmiňovali již celý minulý rok, předznamenalo EP "Nomad", které pár skladbami dalo vědět, že plnohodnotné LP bude opravdovou událostí. Na podzim dokonce prošla médii zpráva, že se bude jednat o dvojcédéčko, nakonec se ale duo rozhodlo zbylých 5 skladeb, které se nevyšly na LP poskytnout na internetu volně ke stáhnutí, což je obdivuhodný počin a po jejich poslechnutí musím uznat, že kdyby se na album vešly rozhodně by se nejednalo o žádné b-strany. Na toto album jsem čekal tedy skoro půl roku, původně mělo být pokřtěno už v srpnu na hip-hop kempu, ale problémy s vydavatelem nakonec duo donutily cd vydat u Patrick records. Nironic během svého působení v České republice stihl už účinkování v partičce Cherry Hill, kde rapoval a hrál na klávesy, byl také spolu s Emdeem a djem Tucem členem formace The Regime, na jejichž jediném EP "Change the channel" se třemi skladbami podílel právě dj Wich. Málokteré album, na které se tak dlouho čeká, dokáže naplnit většinu očekávání, ale o "Chronicles of nomad" to neplatí. Wich ze svého šuplíku vyndal to nejlepší ze svého umění. Vzhledem k tomu, že měsíc před vydáním tohoto alba vydal albovou novinku s Indym, nelze hudebně nesrovnat tyto dva tituly. Ačkoli toto album vyšlo později, beaty jsou na něm o poznání oldschoolovější než na "Hádej kdo" a mě osobně to docela vyhovuje, jelikož Indyho novinka mi na pár místech přijde malinko stereotypní. Na albu si Wich pohrál s jazzovými samply a pakliže "Hádej kdo" spíše připomíná práci Scotta Torche nebo Lil' Jona, tak "Chronicles of Nomad" jako by spíše vypadlo z dílny Kanye Westa nebo JDilly a to mi je přiznám se bližší. Wich s citem využívá samply a citace z klasických tracků, obzvláště v písni "The Real (hip-hop)" nebo "My Life" mimochodem písní s jedním ze dvou featuringů, které jsou na desce. Tina se do písničky fakt hodí a Tom Malar v "Lady" podává také solidní výkon, i když o českém r&b mám prachbídné mínění. Na desce se vyskytuje opravdu pár světových produkcí, obzvláště hitovka "My Life", skvělý scratching v "Ladies And Gentelemen", temná "Blood" se skvělou klávesovou linkou následovaná písní"Right Now"", která mi připomíná jednu pecku od Commona a dále taky "Sometimes" s neuvěřitelným beatem a super refrénem od NI. Velmi mile mě Wich překvapil se samplem Curtise Mayfielda v "Rufus", tahle píseň mi nemůže nepřipomenout podobný kousek Kanye Westa na jeho poslední desce nebo písničku Nellyho s Christinou, kde samplují Curtisovo "Superfly". "Hádej kdo" svým sekaným beatem připomíná snad jen pecka "12:15".a k tomuhle mě napadá jen jediné vysvětlení. Buď desku měl Wich už dost dlouho v šuplíku (tak z časů "Time Is Now") a teď jí teprve vydal anebo je to opravdový chameleon a umí holt vytvořit takhle dvě odlišné a přitom skvělé desky. Jak jsem ale již zmínil, jeho výkon na téhle desce je stoprocentní a absolutně bez chyby. Nironic od kterého jsem ani moc nečekal, mě velmi mile překvapil. Tenhle naturalizovaný rapper z Atlanty oproti skladbám s The Regime velice zapracoval na své barvě hlasu a musím uznat, že občas jsem měl i pocit, jako by za NI někdo hostoval. Tenhle emcee umí do mikrofonu pěkně zařvat, ale také si pěkně civilně odfrknout svoje rýmy, obzvláště je to patrné v dvojbarevné "Ladies And Gentlemen" nebo úvodní "N.Y. - C.Z.", kde popisuje co pohledává v Praze, jak se ocitl v Čechách apod.. Jeho flow mi také sedí, umí se trefit do Wichova beatu a pro práci s rýmy má velký cit. Jediné co mi trochu vadí, jelikož nejsem žádný super angličtinář je, že NI občas rýmuje dost zhusta a jeho slova mi občas splývají. S texty si NI nedělá velkou hlavu, věnuje se především sobě a svému životu, jak popisuje v hitovkách "N.O.M.A.D.", "7 Ways To Sunday", lásce k hudbě v "Real (hip-hop)", "Rufus" i k ženám v "Lady", "My Life" ale i vážnějším tématům v první hitové singlovce "Revolution" nebo "Blood". Velká variabilita alba, dává zapomenout na to, že má skoro sedmdesát minut a na rozdíl od mnoha velmi dobře produkovaných amerických alb rozhodně netrpí obsahovou prázdností textů a s přehledem si ho dovolím zařadit hned vedle takových nedávných pecek jako "Food & Liquor", The Game Theory", "Be" nebo "Late Registration". Skvělé beaty, chytlavé refrény a solidní texty pro mě "Chronicles Of Nomad" s předstihem dělají českým hiphopovým albem roku 2007.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ramon Ramon | E-mail | Web | 30. března 2014 v 9:00 | Reagovat

I havena1a6t checked in here for a while since I touhght it was getting boring, but the last few posts are great quality so I guess I will add you back to my daily bloglist. You deserve it my friend

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama