Tata Bojs - Kluci kde ste?

6. června 2007 v 20:31 |  Recenze cd
Recenzovat desku skupiny Tata Bojs je vždycky oříšek a nejinak je tomu i tentokrát, protože u téhle skupiny skutečně platí co člověk to názor. Svoji pátou řadovou desku předkládají tři roky po koncepčním Nanoalbu a je vidět, že pánové nestojí na místě a jejich vývoj je patrný. Musím objektivně přiznat, že patřím mezi ty, kteří s hudbou Tata Bojs rostou a tak jsem zaujatý asi více než obvykle. Oproti všem recenzím, co jsem už četl mě nezbývá než desku pochválit. Troufat si recenzovat tuhle desku po dvou třech posleších by bylo určitě chybou (což je asi u každé desky). Postupem času se mi hudba totiž zarývá pod kůži tak nějak víc a její kvalita na povrch vyplave zpravidla po určitém dozrání. I Mardoša s Bublajzem dozráli. Nebudu zapírat, byl jsem vždy spíše fandou jejich melodičtějších písní nežli těch progresivnějších. S postupem času k jejich na české scéně nezaměnitelné elektronice (v poslední době pozoruji možná ještě u Nieriky) přidali i něco navíc a za to jim díky. Už teď se těším na jejich koncert, naživo jsem je dlouho pohříchu neviděl a nové písničky si z místa pod pódiem rád poslechnu. I na první poslech je nicméně poznat spoustu věcí. Především Klára Nemravová ukončila se skupinou spolupráci a tak Milan Cais sám odzpíval všechny písně. Jeho hlas ne mě působí jistě, jeho nezaměnitelná barva hlasu je pro výraz skupiny nenahraditelná. Tady musím říci (což ne vždy je v českých podmínkách pravidlem), že zvuková kvalita desky je opravdu brilantní, elektronika si s kytarovými party Láďy Bára rozumí náramně. Na tom má zásluhu především pátý člen kapely Dušan Neuwerth, který je za mixem zárukou kvality a dokonce sám odehrál několik kytar. Změnou, která byla patrná už z koncertů je angažování klávesisty Jirky Hradila jako stálého člena kapely, jenž skladby klavírem obahacuje.
První skladba "Pěšáci" je pro Tata Bojs jednoznačně hitem No.1, s velice vtipným textem, chytlavým refrénem a příjemnou melodií. Jedna z klasických součástí hudby Tata Bojs se nemění, a to jejich texty s notnou dávkou satiry, humoru a slovních hříček pro ně typických. V ústřední skladbě sice s nadsázkou konstatují, že jsou kapelou lokálního významu a že v současné hudební scéně se tak trochu ztrácejí, zároveň lze tuto píseň brát jako sympatické ohlednutí za hudebními vzory Tatáčů s rezervou míněno. Hudebně totiž mnohé z nich předčí (i když jen na lokální úrovni:-)). Mardoša, který obstaral ty spíše veselejší texty znovu nezklamal a jeho typický humor je prostoupen celou deskou. Skvělá je nadčasová píseň "Trilobeat" nebo "Splasklé vzpomínky", ve které se konečně hudebně vyznal ke své lásce k fotografování. Bublajzovy texty jsou více meditativní, obzvláště "Eko echo" nebo "Nedám si díky" jsou opravdovými hudebními perlami, ve kterých nádherný jemný klavír doplňují skvěle čisté a precizní bicí a zasněně vychytané kytarové linky. Píseň "Informační" jako by mi svými dvojsmysly trochu připomínala "Žluté křeslo", v polovině písně ovšem Milan Cais vybalí krásnou mezihru s krásnými downtempovým rytmem a na konci i s melodickým refrénem topícím se v informačním pískovišti. Další pomalá a klidná "Nedám si díky" je znovu tataučebnicovým příkladem jak vystupňovat píseň, která původně začíná jen jemným klavírem. Mezi svižnější písně lze zařadit "Vítací", kde Tatáči proberou své nové potomky a pak drsnější kytarová "Skovka", která mi z alba trochu čouhá nicméně na koncertu to musí být odvaz. V písni "Chudáci" s pro mě líbivou pasáží …kam ta voda vede…tak trochu ťuknou kluci do globálních patálií Země. Trochu vážnější nota některých písní mi u kluků vůbec nevadí, ba naopak. Při poslechu korejsko-anglické "Kudu aditsuh" jsem se při prvním poslechu druhé půlky písně kulhaje proprskal smíchy z metra k eskalátorům za asistence nechápavě přihlížejících spolucestujících. Tata Bojs mě nezklamali, natočili krásnou melodickou desku s trefnými elektronickými vychytávkami a skvělými texty. Pro tatazačátečníka tohle není asi to pravé ořechové, ale je to rozhodně jedna z nejcelistvějších ne-li nejvyzrálejší deska, co kdy natočili. Významem pro skupinu bych porovnal tuto desku snad něco jako Animals pro Pink Floyd nebo Atomic bomb pro U2...asi už taky trochu zraju :-) jako hudba mých oblíbenců.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 duky duky | 20. června 2007 v 11:00 | Reagovat

vynikající album, ostatně jako všechny předešlé...

2 Lara Lara | 11. února 2008 v 12:32 | Reagovat

Super cd ale myslím si že nahráli i lepší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama