Common - Finding forever

8. srpna 2007 v 15:32 |  Recenze cd
Rok 2007 opět ve znamení toho nejkvalitnějšího hip hopu. Jak Common tak Kanye West totiž plánují vydání svých nových alb. je určitě výhrou, že tihle dva se sešli ve studiu opět společně. Jedná se o druhé album, které tihle spolu dva natočili. Kritikou i fanoušky velmi dobře přijaté album "Be" z roku 2005 bylo velmi těžkým měřítkem k překonání, ale já si troufám tvrdit, že jej překonali a týden po vydání alba musím konstatovat, že tu je jedno z nejlepších alb roku. Příchod alba předznamenaly již singly ze soundtracků, skladbu " A Dream" s vysamplovaným Martinem Lutherem Kingem, kterou pro Commona složil Will.I.Am z Black eyed peas a krásná skladba "Play your cards right", ve které dává vokálně vyniknout Bilalovi (kdy tenhle zpěvák konečně vydá svoje druhé album, je ve hvězdách už až moc dlouho). Samotné album by se regulérně dalo rozdělit do dvou polovin. V té první Kanye West předvádí jedny ze svých nejlepších produkcí, které jsem od něj slyšel. Nebojí se rozložit písně na několik celků a dovede krásně využít Commonovy barvy hlasu pro svůj beat. Úvodní "Start the show" je opravdu trhák s orientálními motivy na něž v refrénu Kanye zastřeným hlasem navazuje s krásnými smyčcovými aranžemi. A to jak si bez scratchování dovede na konci písně pohrát s podklady je opravdu zábavné. První singl "The People" je jasná pecka roku a jedna z nejlepších hiphopových skladeb, co jsem kdy slyšel. Znovu měnící se valící rytmus a Commonovy universální verše a zabijáckej flow nenechává nikoho na pochybách, kdo je králem nejen chicagských MC's. Prostředek alba vyplňují říznější kousky "Southside" a zejména pak "The Game" s výborným djem Premierem za gramcema v refrénu. Druhá půlka alba se nese v trochu soulovějším rytmu a stejně jako na minulém albu i tady Common ukazuje, že se svým talentem by mohl rapovat snad i v dechovce. Lekci z čistého muzikantství předvádí s Bilalem v "Black maybe", závěrečná část písně jenom s congas, shakerem a klávesami je opravdu strhující. Asi nejkrásnější skladbou je pro mě "Missuderstood" s vysamplovanou Ninou Simone, trefným downtempovým beatem od Devo Springsteena a závěrečnou Bilalovou pěveckou exhibicí. V jediné skladbě od předčasně zesnulého J-Dilly (kterému bylo album věnováno) se pro změnu objevil D'Angelo a závěrečná spásonosná "Forever beggins" klasicky s rapem Commonova dědečka jen uzavírá tohle skvělé album. To proč mě tohle album nadchlo je zejména muzika. Skvělé hudební podklady a zajímavé rýmy, lyrika a rap absolutně stírají hranice mezi žánry "černé" muziky. Pánové Common a West mají stejně jako v roce 2005 opět nakročeno na dvě nejlepší hiphopové desky roku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama