Sto zvířat - Rozptýlení pro pozůstalé

22. září 2007 v 12:16 |  Recenze cd
Rozsáhlým zemětřesením prošla skupina Sto zvířat, před natočením jejího šestého studiového alba a trochu příznačně mu dala název Rozptýlení pro pozůstalé. Jako skvělé promo skupina na svých stránkách založila fanklub, jehož členům už stačila rozeslat svoje placky nebo pexeso (plánuje i další libůstky) a krom toho i samotné cd se slevou. Hlavní skladatel muziky posledních tří alb Petr Ostrouchov opustil skupinu koncem minulého roku zřejmě kvůli pracovnímu vytížení a také vysoké koncertní aktivitě zvířat. Jelikož ale minulý rok skupina stihla nějaké písničky již složit a postupně je přidávala do svého koncertního programu i Petr O. složil pro album jednu píseň, nejpomalejší píseň na albu "Dámu s kosou". Krom toho se podílel na aranžích dechů ke dvěma písním, které opravdu šlapou, jeho nezaměnitelný hlas nicméně na desce chybí. "Magnetický chlapec" se skvělou Janou Jelínkovou a jakési neoficiální pokračování písně o tom, že mám svůj ksicht rád - "Metrosexuál" v podání Jana Kaliny (představím-li si ho v těch jeho kanadách, pak je tato píseň pro mě dvakrát vtipnější) jsou vrcholy alba, s jak vtipnými texty tak šlapající rytmikou. Další ze zakládající trojice Tomáš Belko si vzal pod křídla všechny texty a jak bývá zvykem, opět nezklamal. Písně zralých třicátníků, možná i čtyřicátníků nepostrádají jiskru a satirický nadhled, sem tam se v písni objeví i nějaký ten příběh, po téhle stránce tedy prostě kvalita. Jan Kalina si vzal na svá bedra nelehký úkol, a to veškerou hudbu až na tři výjimky, se kterými pomohli Jan Šváb jako host kapely (a příležitostný sborista, flétnista) a zmíněný Petr Ostrouchov. A musím přiznat, že se s touto rolí popasoval parádně s vervou sobě vlastní. Většina písní se line v rychlejším rytmu, což je docela rozdíl oproti minulé desce, která je myslím žánrové pestřejší. Nicméně pomalé kousky na albu najdete též, nostalgický "Žižkov" a trochu zvláštní píseň "Kronika ohlášené smrti". Je to tak trochu návrat do devadesátých let a musím říci, že na koncertech už nové písně fungují velmi dobře. Z aranží zmizely smyčce, za to určitě přibylo kytarových partů, které má na svědomí nováček Jan Šobr, a které písně obzvláště uprostřed desky příjemně zkrášlují. Miki Nop si s Janem Kalinou vyměnili pozice za bicími a perkusemi a Honza se tedy tak stal jednoznačným lídrem skupiny. Svá minisóla si střihla i většina dechařů a Jana J. s Honzou K. se v několika písních střídají za mikrofonem, což je docela příjemné oživení písní. Příkladem je hned úvodní píseň s chytlavým refrénem "Nejkratší cesta". Možná trochu škoda, že zvířata nebyla více odvážná a za mikrofon nepustili i někoho dalšího z bandy, ale i tak si myslím, že na to jakými změnami po svém uměleckém vrcholu na dvd "Jste normální" prošli, natočili svěží, vtipné a muzikantsky zábavné album a to zcela bez hostů. Sám osobně jsem zvědavý jak současnou koncertní zátěž skupina vydrží a zejména jak hudebně pojmou další album, protože o kvalitě textů je myslím na dlouho dopředu jasno. Když si poslechnu písně jako "Zub", "Sled nešťastných náhod" a jiné, myslím, že nemusím mít obavy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 já | 1. října 2007 v 16:58 | Reagovat

bezkonkurenčně nejlepší CD :)

2 duky duky | 19. října 2007 v 23:11 | Reagovat

kdo je ja? Asi se mi libi vic ta dve predchozi

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama