Vec - Funkčný veterán

5. dubna 2008 v 9:51 |  Recenze cd
Na začátku roku 2008 mne překvapila zpráva o třetím Vecove albu. Obzvláště vzhledem k tomu, že jeho "Dobré ráno" vyšlo až osm let po jeho debutu. Vec v posledních letech stabilizoval svoji pozici na koncertních podiích jako kmotr československého rapu. Název desky "Funkčný veterán" napovídá mnohé a hned zezačátku mne zaujal vtipný obal, v němž je Věc zobrazený jako militarista v několika různých pozicích. Na to hned navazuje úvod alba v němž si Vec hned od začátku nebere servítky. I Vec se přizpůsobil trendu posledních let. Trochu ubylo humoru (což částečně nahrazuje závěrečná "Rošáda", u které se válím smíchy) a i jeho rap zhrubnul. Nešetří drtivými rýmy, ovšem co zůstává neměnné to je jeho nadhled, široká slovní zásoba a množství témat, která dokáže ve svých písních nakousnout. Hned v první písni sděluje, že ten kdo čeká další Trosky tak bude zklamán a skutečně Vecova novinka je jak textově tak hudebně posazená do roku 2008. V několika písních nepokrytě dává najevo, že on je král (a tím je) už to ovšem nepodává s takovou lehkostí jako na minulém albu. Pro vulgarity už si Vec nezachází do gramatického okénka a tak obraty jako zožer hovno či ukaž cecky nejsou zas takovými výjimkami. Není jich ale zas tolik jako u jeho kolegů, kteří mu na desce hostují. Lyricky z hostů se mi líbí především Supa v povedené skladbě o slovenském (ne)patriotismu "Tu" a samozřejmě Hugo s Colem, kteří servírují svůj hardcore funny rap znovu s typickou bravurou. Na jejich sóla se těším. Vecko je podle mě nejlepší ve skladbách v nichž rapuje sám jako "Mám sa dobre" či "Kurva hrdý". Ze skladeb s Kardinálem (skvělej beat) a Zverinou je sice cítit jejich přátelství, musím se ale přiznat, že sebevychvalovačného stylu rapu (mám tak trochu pocit, že raperi se nevymezují již jenom vůči ostatní scéně, ale vlastně vůči všem normálním lidem) už mám v posledních letech až po krk. Tím vším chci prostě naznačit, že ne všechny skladby mě tolik vzaly i když jsou to spíše výjimky. Hudebně je Vec klasicky o hodně délek napřed před ostatní slovenskou scénou (nepočítaje snad akorát Grimasa) a ačkoli jsou ty tři roky od minulé desky na jeho beatech znát (i on se neubránil typickým party trackům jako "Turista" nebo "Polárná noc" s tuctovými refrény), trochu ubylo scratchů, stále si ale zachovává svůj klasický minimalistický styl se spoustou vychytávek, samplů, kytar a kláves prostě co se týče produkcí je až s podivem jak dobře jde Vec s dobou, i když od něj bych to možná ani nechtěl. Jeho temný beat v "Polárné noci", funky v "Pametate?" nebo kytárka v pro mě nejlepší skladbě alba "Nikdy nevieš" se skvěle depresivním Richardem Mülerem na konci písně jsou dalšími skvělými momenty alba. Textově i hudebně je pak skvělá jeho klasická sebereflexe v "To je to čo sme chceli", v které se zabývá jedním ze zásadních témat, a to pro koho ten rap vlastně dělat. Já možná sice jsem ten, který stojí s pivem v ruce, o originál se ale připravit nenechám a ruky hore na párty též v pravou chvíli zvednout dokážu :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama